Tatra Puma Evo II

V roce 2003 vydalo nakladatelství PK Graphica model dakarského speciálu Tatra Puma Evo II (pořadové číslo 35). Jedná se o velmi pohlednou dakarku, kterou už PKG vydala v její o rok starší verzi. Model je v klasickém měřítku 1:32 a nese obtížností stupeň 4. Vystřihovánka se nakreslena na 5 stranách A4. Rozhodl jsem se, že udělám velikou seriální reportáž z její stavby. Postupně sem tedy budu vkládat fotky a text. Za nějaký čas (odhadem půl roku) by měl být vůz kompletní a stejně tak i jeho obří recenze.

Na prvních obrázku je oněch 5 listů i s přebalem a kusem návodné kresby, která je velmi pěkně zpracovaná. Uvidíme, jestli se osvědčí i při stavbě.

Na druhém snímku je zkompletovaný rám. Rám je jak známo základem, na kterém se vám opravdu nevyplatí spěchat. Podvozek vozu má takovou zvláštní barvu, u které se špatně chytá její odstín. Doporučuji namíchat světle modrou, šedou a drobek černé. Rám se sestavuje jinak než například u Vimos Publishing. Zde je celý "obdélník v celku (jak horní tak dolní) a jsou na něm ještě vnější boky. Po slepení těchto dílů se už zalepují pouze vnitřní stěny rámu. Tento systém se mi líbí víc, protože je menší pravděpodobnost zkroucení rámu. Při vlepování vnitřních stěn je nutné samotný rám na obou koncích zatížit. U dílu 3 (část rámu) je ovšem drobná chybička. Je tam špatné značení, kde je malý trojúhelníček místo čerchované čáry. 

Na obrázku třetím jsou již nalepené hrby, které zesilují rám. Dále se osadí blatníky a pěkně zpracovaný přední nárazník. Nárazník je složen pouze z jednoho dílu, ale opravdu bezvadně zapadá. Neustále si všude hlídejte geometrii (mě se to zatím výjimečně daří).

Na prvním snímku je přidána druhá část předních blatníků a po stranách rámu nádrže na vzduch a box. U nádrží je problém s tvarováním, protože se papír při zakulacování na průměr 7 mm začíná trochu "lámat". Každá nádrž má své místo a návodu a návodné kresbě je to dobře zakresleno a popsáno.

Na druhém snímku jsou přidány palivové nádrže s kryty. Nádrže jsou obepjaty plastickými páskami. Pokud budete tyto velmi tenké pásky vyřezávat odlamovacím nožem nebo skalpelem, pravděpodobně se vám zkroutí. Ovšem při jejich lepení není problém je narovnat. Pásky začněte lepit tam, kde to nebude rušit celkový dojem - nejlépe dole v místě, kde přijde nasadit kryt.

Na třetí fotografii jsou mezi blatníky osazeny držáky motoru a v zadní části rámu je 6 dalších držáků (viditelné jsou pouze 4). U držáků v zadní části je potřeba pečlivost jak při slepování, tak při retušování, protože se jedná o drobné díly.

(pozn.: u dílů 26 a 45 chybí malý černý trojúhelníček - tedy rýha, ale každý hned přijde na to, že tam má rýhu udělat)

Na prvním snímku je hotový motor, který je velmi hezky zpracovaný. Ovšem pozor na díl 109, kde je černý trojúhelníček na špatném místě a další černý trojúhelníček chybí. Také u dílu 108 chybí trojúhelníček, ale tady se na to snadno přijde. Díl 111 (zhotovený z krátké šedé špejle) není ve vystřihovánce nakreslen, tedy nevíme jeho přesnou délku (snad jsem se nepřehlédl). Ovšem není problém si ho doměřit dle černé čáry na dílu, na který se lepí.

Na druhém a třetím snímku je motor přilepen k páskám spojujícím rám, přidán chladič s mezichladičem a větrák před nimi.

Na prvním obrázku jsou přidány vzduchové filtry s komínky a tlumič výfuku. Celý komplex je osazen na držácích.

Na druhém snímku je přidáno výfukové potrubí (komínek). Další potrubí k budoucí nástavbě vozu a třetí potrubní komplex okolo motoru. Posledně zmiňované potrubí jsem vytvořil z dutých plastových tyčinek, do kterých jsem umístil tenký drát. Hotové potrubí jsem slepil sekundovým lepidlem a trošku nešťastně natřel temperovými barvami (barva příliš nedrží - několikrát jsem nátěr opravoval).

Na třetím obrázku je prakticky hotová přední náprava. Náprava je poměrně pracná, ale bezproblémová.

Na prvním snímku jsou zhotovená kola, která nejsou nijak složitá. Jejich sestavení je ovšem řešeno velmi originálně a zábavně. Nyní mám na mysli disky, kde musí na sebe přesně navazovat díly 186 na 189. Je to lepení více méně natupo, které vyžaduje pečlivou a přesnou práci. Dalším "úskalím" je vzorek pneumatik. Zde si dejte pozor na to, aby vzorek na vrchním plášti navazoval na vzorek na bocích pneumatik. Poté zbývá dobře doretušovat.

Na druhém obrázku je osazená přední a zadní osa, přední krycí plech, centrální roura, náboje kol, zadní nárazník, stupačky a další podvozkové díly. Hlavně centrální roura vyžaduje trpělivost při tvarování (dobře navlhčovat). U držáků zadního nárazníku si nejprve dobře rozmyslete rýhování. Hřídel označená dílem 199 se zhotovuje ze špejle.

Na třetím snímku jsou osazeny kola na podvozek. Dbejte na to, aby vůz seděl na všech čtyřech.

Na kabině mi vůbec nesedl spodní podlahový díl 152 (chybí na něm čerchovaná čára), který byl v přední části moc úzký nato, aby šel přímo napojit na boční díly 153. Je mi to velmi divné, protože mi do té doby všude všechno sedělo, ale tady byla "díra" 4mm. Nakonec jsem všechno tak zakamufloval, že to ani nepoznáte, ale zde mam trochu pochybnosti o tom, že to byla moje nepřesnost. Sání na kabině, konkrétně díly 165, 166 a 167 jsou poměrně komplikované a vyžadují trpělivost a přesnou práci. Jinak je kabina vcelku bezproblémová. Doporučuji lepit čelní sklo a okolní díly tak, aby vám případné nepřesnosti vyšly pod žlutý štítek kabiny. Tam můžete všechny nepřesnosti s úspěchem skrýt. Ještě také špatné čísla na dílech 142.

Ještě jsem chtěl vyfotit nástavbu, ale zapomněl jsem. Nicméně nástavbu si můžete prohlédnout v galerii zde pod textem. Protože je základní skříň sestavena z velkých celků, opět bude vyžadovat maximální přesnost (ale sedí výborně). Chybou jsou díly 173 (boční plechy pod nástavbou), které mají být podle mě zarovnány s bokem nástavby, ovšem tomu neodpovídají plochy pro chlopně na dílu 171. Pokud díl přilepíme dle plochy pro chlopně, tak ovšem neslepíme blatníky. Proto samozřejmě zvolte první variantu a popřípadě trošku přeretušujte nějaký ten detail. Dalším úzkalím jsou blatníky v nástavbě. Zakončení blatníků nemá žádné přesně předepsané umístění, a tak je raději přilepte až po umístění zadních krytů na nárazník. Poslední chybou jsou úchyty nástavby. Tři sice sedí, ale pravý přední dosedá přesně na box, který již máme přilepený na rámu. Vyřešil jsem to proříznutím boxu skalpelem podél rámu. Pozor dejte už jenom nato, abyste přilepili rám pokud možno po celé jeho ploše k nástavbě. Nástavba je velký celek a pochopitelně se bez vnitřních žeber prohýbá.

Shrnutí: Model jsem stavěl 5 měsíců a je velmi kvalitní. Skvělé grafické i dílenské zpracování, kvalitní papír a tisk. Propracovaný podvozek a motorový prostor. Trošku strohý návod a řekněme průměrná chybovost. Asi jedinými nedostatky jsou klasicky nezatáčecí přední kola a ploché boky pneumatik, které by se ve čtvrtém stupni obtížnosti mohli objevit. Celkově se ovšem jedná o krásný model, který vám vřele doporučuji (popřípadě jeho o rok novější verzi).

Dodatek: U podlahového dílu 152, kde jsem zmínil 4mm "díru" mě Petr Knotek ujistil, že se jedná o moji chybu. Nezbývá mi nic jiného, než s tím souhlasit. I přesto si nedokážu vysvětlit, kde mi to tak uteklo! Tím spíš, že jsem se jinak nepotýkal s nepřesnostmi většími jednoho milimetru, které jsou pravděpodobně způsobeny lidským faktorem.